Jako každý rok, se na konci pomyslného kalendářního roku,  většina z nás těší na období Vánoc. Jenže Vánoce, nejsou Štědrý den a s ním spojené dva dny svátků. Vánoce jsou především vyvrcholením spirituální cesty v nás. Celoroční práce každého, kdo je otevřený skutečné a opravdové transformaci, se v tichosti propojuje s naším nitrem v  tomto kouzelném období konce roku. Každý, jenž  neklouže pouze po povrchu věcí projeveného světa , opojen materií a nabídkou nespočetných kurzů sebepoznání, má možnost v tomto čase zázraků objevit zejména to, co je viditelné pouze srdcem.

Nádherně to vystihl Rudolf Steiner ( citace tučně ) :

Je doba největší bdělosti ducha Země v jejím planetárním těle. Země nejsilněji vzpomíná na to, co prožila během léta, kdy duše a duch Země prodlévá ve světových dálavách, duchovně řečeno v klínu vyšších hierarchií. Během svatých nocí poskytuje Země svými vzpomínkami vyšším hierarchiím možnost být a nadsmyslově působit ve své sféře, na nebi se otevírají velké kosmické brány. Člověk může nahlížet do působení vyšších hierarchií, které vedou naší Zemi. Jsou to noci a dny otevřených nebes.

Před příchodem 12 svatých nocí nesoucích v sobě  archetyp všech znamení zvěrokruhu, se odehrává noc zrození člověka Ježíše. Zrod pod záštitou Betlémské hvězdy, není  totiž  samozřejmostí pro zrození Ducha. Poselství dvanácti nocí a jejich symbolika, je daleko hlubší na úrovni vědomého pochopení duše.  Nese v sobě poznání skrze zkušenost duše a její cestu v podobě křestu – prvotní vdechnutí , až po obdarování Tří králů zlatem, kadidlem a myrhou.

Začátek spirituální Vánoční cesty s dopadem na pozemský život, začíná nocí z 25. na 26.prosince a znamením, které je otevírá jsou rybičky.

Ryby jsou vodní znamení, které v sobě nese touhu po poznání, objasnění a prosvětlení venku i vně.  První noc je spojena s otázkou, kde si co potřebuji objasnit, co mám pochopit a kde je potřeba vnést světlo. Ryby zde symbolizují  první vdech jako  duchovní impuls a možné otevření se hlubšímu poznání. Ryba plave pod hladinou  a v tomto případě je archetypem  nevědomí a temnoty v nás. Na vodí hladině se zároveň odráží světlo svitu měsíce ( ženský aspekt ) i slunečních paprsků ( mužský princip ).  Obojí je součástí našich projevených životů a zároveň značí vzestup od tmy ke světlu, stejně jako tvořivý a klidový aspekt v nás.

26/27.12  Po nich následuje Vodnář. Vzdušné znamení sebou přináší závan čerstvého vzduchu i otisk prvotního éteru. Narušuje a boří zároveň,  zaběhnutá dogmata, bortí nesmyslné hranice a aktivuje nové, vyšší cíle.  Možnost otevření se novému myšlení a způsobu života. S tím ale přichází i odpovědnost, za nově nastavená pravidla života. Svoboda a téma osobní vůle versus vůle vyšší. I to je tématem noci znamení Vodnáře.

27/28 Kozoroh je zem a vznik prostoru z pohledu makrokosmu.  Rodící se příležitost v podobě světla v nás , které přichází nad ránem temné zimní noci.  Bojovnost a odvaha nikoliv zbraněmi ( symbolika rohů),  ale skrze sebe – usebrání.  Neskákat z jednoho na druhé. Uvolnit se a neuvíznout v zastaralých paradigmatech. Ze vzduchu na zem. Zpevnit půdu pod nohami. A také symbol jak v nebi , tak na zemi. Jak v duši, tak ve hmotě.

28/29 Oheň do tohoto procesu vnese Střelec. Oheň je život, vášeň, teplo i trávení všeho uvnitř nás i vně. Element ohně Agni. Třetí čakry. Probuzení. Proces zaměření se na cíl. Napnout tětivu luku a být bdělým v každé myšlence.  Motivem je schopnost koncentrace na všech úrovních  a zkrocení posledních zvířecích pudů v sobě, které jsou spojovány s prvními třemi čakrami. Schopnost uplatnit sílu myšlení, stejně jako schopnost rozhodování a převzetí iniciativy.

29/30 nastupuje vodní Štír. Jeho tématem  je egoistický přístup malého já a život ve tmě. Štír se vyhýbá slunci a pokud nemá možnost uniknout silnému záření, sám sebe je schopen uštknout. Uneseme tolik světla ? Jsme již připraveni na skutečnost, přijmout i svou temnotu? Po Střelci je zde otázka rozhodnutí. Jít cestou temnoty, sobeckého poznání svého nižšího já , anebo směřovat ke světlu a vyšším ideálům.

30/31 pokračují vzdušné Váhy. Přichází k nám možnost nalézt harmonii a rovnováhu života. Váhy nesou na jedné misce možnost zaslepení, ovlivněnou povrchním světským moralizováním plným soudů a příkazů. Na té druhé misce je soucit, shovívavost, harmonie a schopnost objevit a uchopit správný poměr a míru všeho, co nám život přináší. Ať už jsou to vztahy, práce, rodina nebo společenský život. Mají v sobě ale i podtext soudu a s ním možnost zaslepení se skrze vlastní pýchu a nevědomost.

31/1.1. nebeská Panna, zemské znamení , které symbolizuje kosmickou Sofii. Řád, uspořádání a systém. To vše jsou rysy  znamení Panny. V negativním aspektu je to přehnaná kritika a moralizovaní spojené s duchovní pýchou.  I tady je potřeba vnímat a pozorovat, co se v nás odehrává a jakým směrem nás vede vědomá část duše. Vyšším tématem  je čistý soulad a schopnost oběti. Oběť jako ochota zrodu lidské bytosti, bezpodmínečnost, bez očekávání. Stejně jako matka je schopna porodit lidskou bytost, je zde  rovina panny symbolem čistoty a sebeobětování se.

1.1./2.1. Královský symbol v podobě Lva, oheň a odvaha.  Pokud chci kralovat, musím disponovat královskými ctnostmi jako jsou moudrost, rozvaha, odvaha, vůle, vytrvalost i ctnost. Nechat vstoupit  slunce jako zlato, do svého srdce.  Přechod od schopnosti oběti k odhodlanosti a odvaze, žít svůj život. Poměr mezi přijetím osudu a schopností žít svou karmu. Velké téma odpovědnosti a míry přijetí pomocí odvahy a nabyté vnitřní síly.

2.1./3.1. V tuto noc převezme vládu Rak.  Pojí v sobě schopnost plavat i chodit pozpátku, pokud se cítí ohrožen. Metaforicky je zde na zamyšlení, zda jsem již schopen/a unést odpovědnost za svůj život a být tím, kým jsem a nést pravdu, i když není populární. Je to stav, jako kdybychom procházeli uchem jehly a čekali na proměnu , která má vzejít. Zároveň jsme ale ještě ovlivněni emocemi, které nás mohou stáhnout zpět a tím ustrnout v procesu proměny.

3.1./4.1. Blíženci, dvojnost v dalším ze vzdušných  znamení. Rozpolcenost přetavit ve spojení se v Jedno. Přechod od já k Jednotě a společenství. Sebeobětování se ale jinak, než v symbolice  matky a dítěte.  Přijmout  možnost obětovat se pro druhé skrze ryzí lásku bez podmínek. A zároveň se jí odevzdat, nejenom na úrovni mysli. Milovat nejen pomocí slov, ale učinit je pravdou skrze čin. Odevzdat se Nad – Já.

4.1./5.1.Býk ve své zemitosti představuje kosmický princip Ducha. Z měsíčních kvalit ke slunci. Měsíc je astrální , pocitová úroveň, která tady přechází do roviny sluneční, vědomé a duchovní. Pokud odmítáme, stále si užívající pozlátek světa, bez ochoty odepření si , nastupuje tady zpět vláda temnoty v podobě vládce hmoty satana.  Přichází egoismus ve všech svých podobách. Tuto  noc se otevírá motiv připravenosti k přechodu z pocitového prožívání a naplňování se vším až po hrdlo, do vědomého bytí v pravdě.

5.1./6.1. Poslední noci z cyklu 12 nocí zvěrokruhu, po které přichází Tři králové, zavládne znamení Berana. Beránek boží – Agnus Dei.  Tady je  v podobě křtu ohněm. Kristus vstoupil branou Beránka ze sféry Otce , na naši Zem.  Motiv zrození Krista. Mysl padá do srdce a otevírá se schopnost žít život skrze bezpodmínečnou lásku. Tímto je završen souhrn všech dvanácti svatých nocí Vánoc.

6.1. je  svátkem Tří králů, zjevení Páně – Epifanie. Křest Ježíše, zázrak v Káně Galilejské… Tři dary opět jako symbol Písmena K+M+B , která se v tento den objevují  na dveřích jako symbol,  vznikla až později. V latině znamenají nikoliv jména tří králů, ale  Christus Mansionem Benedicat  neboli „Kristus žehnej tomuto domu“

A tak nechť se stane ….

Nežiji již já – to Kristus žije ve mně…