Ve světle posledních dnů se mi opakovaně otevírá téma komunikace. Vnější i vnitřní. Komunikace v rodině, s dětmi, partnery, v práci, s přáteli, v běžném životě. Komunikace , která vede přes obě polohy v nás, k uvědomění.  Přes Boha i Satana. Lásku a pokušení. Komunikace jako úhel pohledu. Jako odraz našich představ, postojů, názorů a výraz naší osobnosti.

Učíme se dokola novým a novým technikám komunikace k sobě i k druhým. Dokola je nám vštěpováno díky knihám, filmům a skrze zkušenosti druhých, jak komunikovat přímo, nezraňovat druhé… jak být asertivní… jak nahlédnout do svého nitra… A co je tedy pravdou? Naciťovat se na druhé je pohled bílé magie… být přímý k druhým bolí často obě strany… asertivita je snad již pasé… uvědomění si sebe je pouze slovo, pokud není zakoušeno v pozornosti skutečného Já.

Na mnohých seminářích jsem slýchávala, že to, co říká osoba A, nemusí slyšet bytost B. Je to tak.  Z pohledu duálního nastavení mysli ano. Z pohledu stavu Boha nikoliv. Bůh nehodnotí, neobhajuje a ani nehledá jak komunikovat.  Ten, kdo dokola hledá, je Ego. Neumí jinak. A to vše se děje v souladu s nastavením osudu a v souladu s Duší. Do té doby, dokud Duše je. V momentě, kdy projdete uchem jehly tam i zpět, poznáte, že jste Duši nikdy neměli. Pochopíte, kým skutečně jste.

Jak tedy do doby, kdy se nacházíte ve stavu duálního myšlení, komunikovat?  V příběhu každého z nás je již vše napsáno. Pro mnohé je to úlevné. Pro mnohé stresující a pro další nesmysl, který není nikde dokázaný. I když…?! Věda postupně odhaluje vše. Hmotu a její princip, jiné světy i Boha?

Ego neboli osobnost stahuje  vše k sobě. Má za to, že je já a pak až ti druzí. Postupem života tady i v jiných úrovních ale měníme díky zkušenostem postoje k sobě i našemu okolí. Na disku našich zážitků roste stav Boha a zároveň se umenšuje Ego.  A časem se změní i okolnosti, které bereme více či méně osobně. Osobní je jen pohled, dokud ten někdo nevidí a neslyší… Až dorostou uši a oči pro vrstvy vyšších stavů ve hmotě – nejsou myšlené změněné stavy vědomí – prozře ten, jež nikdy neoslepl ani neohluchl…

A tak zatím asi každý zažil nebo zažívá pocit, že mu okolí nerozumí.  Pocit, že je z jiné planety. Představy ohledně toho, jak to má druhý. To vše vede k domněnkám, které jsou pouze našimi úhly pohledu ze stavu vědomí, ve kterém se nacházíme. V případě, že jsme měli očekávání pochopení z druhé strany… Bum, dochází k rozčarování! Přichází pocit frustrace, nepochopení toho druhého, obhajobě řečeného a vysvětlování svých postojů… dokola kolotoč se toč 🙂

Hmota na matce zemi má svá pravidla. V projeveném i neprojeveném světě funguje energetická komunikace. Díky ní komunikuje vše se vším a každá kapka v nekonečném oceánu jednoty má svůj vývoj a své místo. Nejčistší energií, která udržuje řád hmoty a která chrání pomyslnou hranici mezi vstupem do rajského stavu a jeho vyhnáním, je energie Satana. Satan není nic jiného, než laskavá energie. Světlonoš. Energie, která slouží Bohu a ve hmotě je jejím pánem. Prověřuje dokola každého z nás. Až nebude nikdo, koho se cokoliv dotýká. Není žádná zkouška ani zkušenost. A tak to je i s komunikací.

Zkuste otočit pozornost do sebe. Být si vědomi svých slov. Přestat hodnotit. Nechtít být jinde. Netoužit být lepším. Jste právě tam, kde máte být. Pokud máte pocit nepochopení, jste stále ve fázi duality a časem dozrajete, jako každý plod. Pozorujte svůj příběh. V každé vteřině. Každý nádech a výdech. Pozorujte své projevy. Analyzujte. Buďte bdělý. Přijměte zkušenosti. Zkuste být pozorovateli svých životů. Přesto jednejte. Komunikujte. Tak jak teď umíte nejlépe. Právě teď je ten nejlepší čas. Každý okamžik je tím nejlepším. Ne zítra ani včera. Teď.

Postupně přijde poznání, že nikdo nejsme ostrov.

Andrea měla mnoho představ. Představy, že jí lidé rozumí a budou jí chápat. Prozření bylo bolestné i úlevné. Hysterie, pláč, obhajoba, pokrytectví, hra na duchovního mistra, pýcha i pád, laskavost i přísnost… a pak NIC. Ticho a všechna slova došla v jeden okamžik.

A tak ve světle těchto dnů ještě jednou … děkuji všem, kteří mi kdy přišli do života za jejich postoje, pohledy,názory… za každé slov k Andree…

Každé kapce v oceánu nekonečné jednoty Ticha … Ona